Moře je největším souvislým životním prostředím na Zemi. Oceány a moře pokrývají přibližně 71% zemského povrchu. Kdybychom Zemi pozorovali z kosmického prostoru, jevila by se nám jako planeta, kde se v rozlehlé vodní ploše moří rozprostírají velké ostrovy pevnin. Celková plocha světových moří je asi 361 milionů čtverečních kilometrů.       Moře a oceány však nejsou jen pouhá vodní plocha, jsou i jedinečným obrovským životním prostředím naší planety. V moři existuje rozmanitý a druhově pestrý život od hladiny až po hlubokomořské příkopy v prostředí o obsahu přibližně 1,4 miliard krychlových kilometrů vody. Ve skutečnosti tedy zaujímají moře kolem 90% veškeré zemské biosféry.       Moře je však také nejstarším životním prostředím na Zemi. Ve srovnání s celkovým stářím Země, které je 4,7 miliardy let, je pevnina nesrovnatelně mladší. Plocha zemského povrchu, kterou lidstvo osídlilo a kterou využívá , představuje dokonce jen to nejmladší geologické vývojové stadium.       Proto nepřekvapí, že v moři a v mořských horninách můžeme sledovat stopy života hluboko do minulosti do dob před třemi miliardami let. Dodnes také žije v moři nejvíce typů organismů ze všech životních prostředí. Jen v moři jsou zastoupeny téměř všechny vývojové linie všech živých bytostí, je tedy zdaleka nejrozmanitější součástí celé biosféry. Výzkumné plavby i vědecky motivované mořské expedice přinesly podstatné a nepřehlédnutelné znalosti o mořské biosféře. I přesto jsme o mnoha jevech v tomto největším prostředí na naší planetě méně informováni než o souši.       Dodnes nám není našimi prostředky zcela dostupné celé obrovské životní prostředí oceánů. Pokoušíme se do něj jen nahlédnout jako pozorovatelé, přizpůsobeni životu na souši ,a to jen do určitých , přesto fascinujících oblastí u mořských břehů či na pobřeží. Zveme Vás na výlet do světa barev, tvarů, do dalekých moří a oceánů. Příjemný zážitek přejí Jana a Josef Podhajští